Bez nadpisu.

By Svatopluk Čech

Léta plynou,

doby hynou,

a jak míjí staré roky,

upíráme k vám své kroky:

bychom opět štěstí nové,

nové léto hlásali.

Kéž by tedy noví dnové

zdravím vás vždy pásali,

a my jarým povždy krokem

každým příštím novým rokem

šťastné léto hlásali.

Ještě mnohý rok tak přeradostný

ať vám podá ruku svou,

aby žádný škůdce mstivý, zlostný,

nemoh’ kalit dny vám tísní zlou!

Aby v zdraví, při mladistvé síle

plynuly vám živobytí chvíle,

aby v štěstí zalknuly se hoře,

požehnání zvěstovala zoře;

každý aby den tu zřejmě svědčil,

kterak nad předchůdce slastí předčil.

Jako útlé bylinky,

jež by větrem k zemi padly,

mrazem skřehly, parnem svadly,

jako jarní květinky

nás jste věrně pěstovali,

šetřili a odchovali.

Za tu vaši pečlivost

nejvřelejších díků mějte,

nebes přízní oplývejte,

za vši lásku, upřímnost

kýž se v tomto roce sklání

k vám vždy boží požehnání!