BEZ NÁZVU. (III.)

By Josef František Karas

Tam v dálkách plane rudý jas

a hřmí tam píseň bouřlivá.

Tam lidé touží, něco chtí,

tam naděj srdce zalívá.

Tam všichni věří v lepší čas

a duch tam ducha pochopí.

A u nás smutno. Zoufají

myšlének nových kovkopi?

My ryjem v hloubkách pozemských

a hoře prací ubijem.

My ryjem cestu ke slunci

a proryjem ji, proryjem!