BEZ NÁZVU.
By Jan Červenka
V snech vidím Vás a těžko říci,
v těch nocích kterak šťasten jsem.
Vy, sladká tak a milující,
ráj probouzíte v srdci mém.
Pak na to ráno po ulici
vstříc náhodou si oba jdem’ –
Vy s chladem v přísné, vážné líci,
já s ranou v srdci zoufalém.