BEZ NÁZVU.

By Jan Červenka

V snech vidím Vás a těžko říci,

v těch nocích kterak šťasten jsem.

Vy, sladká tak a milující,

ráj probouzíte v srdci mém.

Pak na to ráno po ulici

vstříc náhodou si oba jdem’ –

Vy s chladem v přísné, vážné líci,

já s ranou v srdci zoufalém.