BEZ RÝMŮ. (II.)

Mlhy zastřely mi hory,

mračna zakryla mi nebe,

v kamnech vyhasl mi oheň

a na okna vítr tluče.

Sám tu sedím za soumraku,

sám tu sedím, vzpomínám si

na doby, kdy v velkých kamnech

oheň hřál a jasně svítil.

Oheň práskal, kolem ohně

točily se kolovrátky,

točily se, vrčely si,

tak že vítr převrčely.

Nejblíž ohně stará paní

vyprávěla o princeznách,

zlatých jabkách, zlatém princi,

a já u nohou jí seděl.