Bez vás, ó humannosti hlasatelé...

Bez vás, ó humannosti hlasatelé,

vždy střet a boj by nelítostným víc

byl, brutálním. Apoti v líc,

jste alby v vzchod sieclů nových epoch bdělé.

Je oveslené slovo vaše smělé

jak ono genese role. Jste jas, jenž vstříc

se davu chýlí s aetru, zor jichž s nic

v hru oslnitelný, v dol obezřele

tá, splývá, leč i alb skráň v hráz i jez,

jež slouží svitu. By dne nebylo, sok

mní, sophist, též alb není skrání.

V dóm pravdy a Pantheon stupeň v maní

za stupněm řídíte shon množství v krok.

Skráň vaše pravd se křísících jest les,

kštic alb, již sol v vzchod nejprv zlíbá v vzplání.