Beze smrti.

By Josef Václav Sládek

Smrť umřela. Teď v nesmrtelnost víra

je splněna: zem rodí jen, a kupí

k životu život; – pohádkou jsou trupy,

vše šíleně jen pohár žití svírá.

Tak šlo to věk; – i překypěla míra

té číše žití; mok v ní vře a úpí,

květ, zvěř i člověk měří se jak supi,

druh druha rve a nikdo neumírá.

A ti, kdož ještě viděli, co značí,

ta smrť, a mír čtli v obličeji siném –

teď k Tomu, jenž kdys hroby květem šatil

a v žití pal smrť seslal chladu stínem –

teď Jemu k nohám vrhali se v pláči

a štkali, aby tu svou Smrť jim vrátil!