Bezedno.

By Vincenc Furch

Bezedno, bezedno,

Co zíváš pode mnou,

Bezedno, dívám se

Ve tvou propasť temnou.

Jakobych měl křídla,

Jakobych byl ptákem,

Neohroženým já

V tebe hledím zrakem.

Ruce rozepínám

Ve podobě kříže,

Tak na kraji čekám,

Až mě strhne tíže.

Ruce rozepínám,

Jakby křídla byly,

Tak já očekávám

Svou osudnou chvíli.