BEZEJMENNÝ

Proč oslavovat člověka,

jenž vykonal jen věrně povinnost

na místě, k němuž pomohlo mu štěstí nebo nadání,

jež bylo popřáno mu duchem vesmíru?

Když státník, vědec nebo umělec,

již na budově světa pracují,

nemají v kosmu větší zásluhy

než dělníci a skromní přidavači,

již připravují nástroje jim, zbraně

a přenechávají jim celé vítězství?

Vždyť vše je tady spolupráce jen

na nekonečném díle světovém,

i velké osobnosti potřebí

je často rukou lidí nejmenších.

Jsou hrdinové stejně dělníci,

již v boji s hmotou pro nás zápasí,

jsou slavné ženy, které pečují

o zachování plémě lidského,

jsou hodni úcty rodin otcové

jak umělci, již plodí díla svá,

jsou nutni úředníci s prací svou,

jež v světě usměrňuje pořádek,

a nejsou zbytečni ni lidé ničemní,

když řádné bližní budí k bdělosti.

Neb ve vesmíru je si rovno vše,

bez celku jednotlivec nulou je,

a kdyby celek neexistoval

i jednotlivec byl by zbytečný.

A vše je v světě nahraditelné.

Tak svět náš moudře řízený je vyšším světem,

jenž posléz smrtí všechno srovnává,

a z bezejmenných pracovníků řad

i z jejich bratří proslavených jmen

po věky staví pomník společný:

věž osudovou lidské jednoty