Bij, drsná práce, v litinu, jež syčí,

Bij, drsná práce, v litinu, jež syčí,

když pádné kladivo tvé do ní buší:

hlas důvěry, jenž ozývá se v duši,

hluk dunivý ran těžkých nepřekřičí.

Bij údery, z nichž každý rve a ničí

a všechen odpor rozdrtí a zkruší:

tvá síla šedé vlákno nerozruší,

jež z pochybností lidských duší klíčí.

Bij v balvany, prorvi je slují tmavou,

strž děsnou překroč, překleň řeku dravou,

by rychlá kola volně mohla jeti:

duch vítězný, jenž pásmo mátoh přetne,

nad čisté vrcholky hor strmých vzletne,

by křídlem ptáka k nebi mohl spěti.