BÍLÉ DVEŘE

By Rudolf Krupička

Za bílými dveřmi

sluncí chorovody:

nahých ňader rozzpívané mramory

hoří v zlaté obzory,

za bílými dveřmi, za bílými dveřmi

lásek hody.

Nahá těla bílá –

srdcí meteory:

kosmem víří bezúčelným, prázdnem, tmou,

věčnost nesou zářivou,

nahá těla bílá, nahá těla bílá,

štěstí hory!

Země jeden plamen,

věčné světlo rána:

kytky smíchu v křižovatky hází cest,

na slzy, stesk, na bolest,

země jeden plamen, země, země, země

milovaná!

Nad bílými lůžky

díků chór zní vděčný:

za to moře pokrytství a sladkých lstí,

za to moře bolestí,

nad bílými lůžky, nad bílými lůžky

souzvuk věčný...

Za bílými dveřmi

něha pláče tklivá:

nekonečnem, nekonečnem jak by zněl

sladký nářek srdcí, těl,

za bílými dveřmi, za bílými dveřmi

země zpívá...