Bílé laně

V pasece tiché zahléd jsem

v předjitřním zadýchání

pít u studánky pod smrkem

dvojici bílých laní.

Sněť praskla – kterak člověka

zvědavost někdy zradí! –

růžovou mlhou kmitla se

kopýtka bílých laní.

Spát tady někde pod mechem –

myšlenka měkce hladí:

nad srdcem slyšet cupotat

kopýtka bílých laní.