Bílé objetí.

V rozechvění tlumeném na úpal spánků mých polibek vložila

horký a dlouhý,

stříbrnou vláhou neznámých květů na sžehnutých rtech hojila

mučivé touhy.

Rozpuštěné vlasy ovíjela v sentimentálním opojení

kol hrdla mého,

vůní spájela žízeň očí mých v mystickém šumění

rythmu klamného.

Rukou chvějící prudce hlavu mou k ňadrům svým tiskla

v ohnivém snění,

v žhavých barvách tony rudými jásající hudba tajemně tryskla

v bílém mlčení.

V žhavý sníh náruče měkké spjala mne v bělostném objetí

letem vlnivým,

toužící jiskrou v jásotu krve zmámené vlekla v opojné zajetí

dechem ohnivým.

A já hořel v mysteriu nevyslovené melodie toužící něhy

v záři slnící,

akkordy rudými sálal v dálku tušení na neznámé břehy

v illusi snící.