BÍLÉ POSELSTVÍ

S hor jde Noc, hvězdnatá paní a bílá,

v krajkové šíři se rozchumelila.

Přišla až k domu, v městě kde dlím,

zjiskřena svítáním pobledlým.

Úlevu z tichých koutů nesu.

Pozdravy z hor a hlubokých lesů.

Pod sněhem chalup oddýchání,

hřbitovů dlouhé, předlouhé spaní.

Ruky stisk od mužů, od žen vzkaz;

na vzpomínání že nastal teď čas –

Od mužů věrnost k poslednímu dechu.

Od žen zváženou láskou k živým i mrtvým těchu.

Bílá žena pospíchá chumelicí

blesky zpráv tančí a zpívá na ulici.

Veselá bdělost po ní zbyla,

čerstvým chladem, hor výškami zpilá.

Slyšíte dětí výskot, vylétlých střemhlavě

ze saní do sněhu po čtyřech, po hlavě?