Bílé ruce.

Tvé krásné, bílé ruce

teď hnijí v tmavém hrobě.

Já přál si často v srdci,

bych směl je něžně hladit.

Mně zdálo se, že mají

tvar lilijových květů.

Tvé krásné, bílé ruce

teď hnijí v tmavém hrobě.

Tvé fialové tělo

se rozpadá už v cáry,

a líce tvé jsou vpadlé –

však v mojich snech mi září

tvé krásné, bílé ruce.