Bílé růže.

By Jaroslav Kvapil

Bílé růže v noční tiš

tajemný svůj šíří dech,

kvetou v létě na hrobech,

na hřbitově, kde ty spíš.

Tělo tvé, to shnilo již,

ale jistě z ňader těch

bílé růže v noční tiš

tajemný svůj šíří dech.

A když nad tvým hrobem výš

spějí hvězdy v zástupech,

sním, že mění noci spěch

v zjev, jejž jala duchů říš,

bílé růže v noční tiš.