Bitva.

Jak potvory dvě, které zhoubu větří,

se plazí vojska udupaným polem,

sto ohňů z tlamy děly chrlí kolem

a tisíc křiků chví se do povětří.

Řev tisíců, děl hukot, hvizdot kulí

hřmí kouřem vesnic, který v lesy lehá,

sto plamenů v to nad krajinu šlehá

a plazí se a k nebi pne se zdůli.

Teď slunce v západ krvavý se noří,

jak raněno též zbraní divých škůdců

a bídou lidstva znaveno a zlostí.

A v jeho záři, která rudě hoří,

tam nad králem a sborem vojevůdců

soud strašlivý se zvedá Budoucnosti.