Bitva u Košic.

Mesaroš k novému roku

Vinšovat chce Šlikovi,

Svému ve vojenských vědách

Bývalému mistrovi;

Mesaroš osobně Šlika,

A Šlik Mesaroše ctil

Od času, když pobočníkem

Mesaroš u Šlika byl.

Často se to přihodilo

V hrozné válce Uherské,

Že druh proti druhu

Rameno napínal své,

Oudy těla jediného

Museli se potýkat,

Jenž drahými sobě byli,

Nesměli se v boji znát.

Hle Austrie druhdy pyšná

Na svou věrnou armádu,

Rozpadly se tvoje vojska,

Sotva víš si poradu,

Pluky tvoje proti sobě

Nepřátelsky stojejí –

Rány vojsk tvých rozdvojených

Sotva kdy se zhojejí. –

Mesaroš k novému roku

Šlikovi chce vynšovat,

Chce hrdinský, smělý skutek

Též jedenkrát vykonat;

Blíž a blíže ke Košicům

Táhne vůdce Maďarský –

Mesaroši, vede tebe

K svému mistru osud zlý!

Maďar doufá přepadnouti

Nenadále Košice,

Je však haha, nenadále

Sám překvapen velice.

Maďar hledí chytit Čecha

Ve Košicích jako v klec –

Šlik má jenom jedno oko,

Dobře ale vidí přec.

Mesaroši, Mesaroši,

Nešťastný jsi general,

Nejsi vděčen Košuthovi,

Že komando tobě dal;

Sám ty s sebou v boji stojíš,

Síla tvá je zlomena,

Nevíš, co chceš, co smíš chtíti,

Duše tvá je zmámena.

Hlas vniterný tebe nezval

Na Uherské bojiště,

Sněm tvé vlasti tebe volal

Na přesmutné dějiště,

Váhals, nechtěls opustiti

Pluk svůj v zemi Italské –

Avšak otčina tě zvala –

Srdce měl jsi Maďarské.

Rázným byl jsi v Italii

Plukovníkem husarů –

Nerozhodným generalem

Odbojných jsi Maďarů.

Mášli bratry opustiti,

Mášli proti králi stát?

Nevěděls, až bylo pozdě

Odpověď sám sobě dát. –

Nuže tedy, kostka padla –

Zpátky nemožný je krok –

I unesl Mesaroše

Proudem svým odbojný tok.

Zasmušený – rozervaný

Táhne proti Čechovi –

Ten však stal se zhoubným bleskem

Maďarskému vůdcovi.

Maďar doufá překvapiti,

Sám je ale překvapen,

Hrnuli se houfy na něj,

Div že nebyl polapen –

I obrátil koně svého,

Zhurta na útěk se dal –

Kassu se zlatem a spisy

Na bojišti zanechal.

Tenkrát pluk Rusínský „Parma“

Své hrdinství dokázal:

V bitvě u Košic do boje

S Polskou legií se dal.

Byl to zápas tuhý, krutý,

Rusín válčil s Polákem –

Rusíni legii Polskou

Rozrazili bodákem. –

Mesaroš do Debrecína

Bez ustání pospíchal,

Tam se zas ministrem války

Proti vlastní vůli stal.

V osamělých okamženích

Mesaroš v zoufání lká:

„Že teď brojím proti králi –

Nebyla to vůle má!“ –