BL. ANEŽKA ČESKÁ

Památka tvoje jako svatozář

na naší leží epopeji;

anděla v lidském těle luzná tvář

se zraky, zkad se prosby lejí.

Sepjaté ruce tklivě na srdci,

jako by nebe zaklínaly:

tady je, Pane, třeba pomoci,

ten dobrý národ český malý!

Křížovou cestou chodil od dávna,

křížovou cestou znovu chodí;

Svobody chvíle co mu přeslavná,

když jitro se mu nenarodí!

Má osvoboditele, vůdce ne,

úklady zevšad se mu strojí;

kéž duha tvá se nad ním rozklene,

modlím se za lid, za vlast svoji! –

Památka tvoje jako svatozář,

Anežko blahá, na nás padá;

za Orodovnici svou na oltář

celý si národ tebe žádá!