Blaho lidu.

„Chci blaho lidu!“ volá hlučně jeden,

„ať mně jen svěří svojich dějin stezky,

já rozžehnu mu pravé ducha blesky,

já ukáži mu, kudy cesta v eden.“

– Jej, lide, neslyš, budeš v scestí sveden,

já pouze třímám svaté pravdy desky,

já pouze lék mám v hoře tvé i stesky,

prut čarovný, jenž v máj tvůj změní leden! –

V tom zmatku hesel všech o blaho lidu

lid mlčí. Tak as Heraklovi bylo,

když chlívu Augiova uzřel bídu.

Skřek stran a hesel víc jej nevyplaší,

on přemýšlí, že očisty své dílo

začíti nejdřív musí – s Mesiáši.