BLAHOPŘÁNÍ

By Stanislav Kostka Neumann

Přeji ti, drahá, přeji ti

ze srdce upřímného,

aby ti osud byl milostiv

a uchránil tě zlého.

Bys kvetla keřem růžovým

uprostřed ptáků a vůní

a zrcadlila se pohoda

ve zraku tvého tůni.

Také však bouře přeji ti,

jež zocelují duši,

bys měla pro vše jemný sluch,

k čemu jsou filistři hluší.

Bys brzy unikla okovům,

jež na tvém mládí hřeší,

a volně, křepce, směle šla

životem, který těší.

Bys za horami a za moři

poznala krásu světa

a necítila ni na konec,

jak tíží člověka léta.

A konečně – láska je sobectví –

má plachá, sladká lani:

bys trochu radosti přijala

ze srdce mého, z mých dlaní.