BLANÍK.

Hoj, kdo v naší české vlasti

Nezná pověst o Blaníku,

Kde v naději dřímá pluk

Mužných, českých bojovníků?

Až nad vlastí slunce vyjde,

Slunce jarobujné, jasné,

Z bludného procitnou spání;

Hvězda nepravá uhasne.

Denně však, v půlnoční roucho

Hory temeno kdy skryté,

Volá hlas v Blanické stráni:

„Bratři, ještě pevně spíte?“