BLÁTO

By Beneš Grünwald

Přiletělo bláto z cesty:

ejhle, dar, jejž vztek ti skýtá...

Zhanoben, ty nevíš ani,

že tě opatřili zbraní

pro tu moc, jež v blátě skryta.

Holé ruce jako žebrák

měl jsi dřív, teď stav se mění:

prsť si získal, do níž vsety

budou nejkrašší zde květy:

poznání – a odpuštění.