BLAŽENOST OTCOVA.

Stokrát bych se dcero k tobě

V rozkoši své shýbal,

Bych ti, obraze matinky,

S očí duši slíbal.

Duše tvá je holubinka,

Holubice bílá,

Po níž tvorce z jiných světů

Ratolest posílá.

Duše tvá je konvalinka,

Konvalinka sněžná,

V jejíž květu jako v nebi

Sídlí láska něžná.

Duše tvá je drahá perla

Z moře lásky věčné,

Jižto nebe darovalo

Otce duši vděčné.

Holubice, konvalinko,

Perlo z věčné říše,

Tobě a tvé roditelce

Otec v lásce dýše.