Blažený sedlák.

By Josef František Rautenkranc

Blážeji mi vlese,

Když se soblak snese

Knám Bůh milosti;

Nežli vhrdé skály

Zavřenému králi

Prostřed žalosti.

Ač, že vzlatě jede,

Slávu ssebou vede,

Předc má trápení:

My, strast mímo sebe,

Máme Jitko nebe

Vsladkém spojení.

Naše duše čistá

Předouklady jistá

Ctí sy tichou ves.

Vvěrném milování,

Vvonném požívání

Žijem každé dnes.

Nemá starost mocy,

By nám černý vnocy

Způsobila sen.

Y jak mile ráno

Spatřit jest nám přáno,

Veselí jdem ven.

Draháť milá žena!

Špatná její cena

Všecky klénoty.

Plynouť dnové lásky

Stříbrné co hlásky

Plní dobroty.

Jaké zlásky jmění

Mívám vyražení

Vlůně zahrady!

Nikdý nanevěstě

Pán ho nemá vměstě

Svšemi poklady.