BLEDÉMU DÍTĚTI.

Viď mé dítě – půjdem spolu!

Viz, dvě hnízda na topolu,

zlatí ptáci cvrlikají,

na svých křídlech slunce mají;

hle, ty plachty na východě,

to jsou všechno naše lodě.

Tiše, moje dítě zlaté:

Sen má paže rozepjaté,

na obzoru město hoří,

víš co, půjdem spolu k moři,

a dvě hvězdy půjdou s námi,

nebe, peklo mezi námi.

Nech zde všechny svoje skvosty,

nebe postaví nám mosty,

láska dá nám svoje křídla,

půjdem hledat zlatá zřídla;

viď, že půjdeš se mnou rádo,

navštívíme Eldorádo.

Uvidíš, mé dítě chudé,

jak se ti to líbit bude;

v bílém hvozdě čaroděje,

kde na tisíc houslí pěje,

uzříš smaragdové sady

a v těch sadech zlaté hrady.

Budeš míti krásné šaty

a ty šaty budou zlaty,

budeš moci sníti v loubí,

kde se duše s duší snoubí...

Tak, teď půjdem; měsíc plaje;

buďte sbohem, smutné kraje!