BLESKY.

Blesky plné záští, plné jedu, vzteku,

z oka zapadlého blýskejte se jen!

Život vámi dýše, hrdost plná síly

bíti se a mříti za náš jasný sen.

Pod černavou brvou sviťte leskem ďábla,

jenž se chystá v rumy zvrátit světů lem,

kde se ve vznešené válí tyran špíně,

zapadlá svá prsa vlastním dusí zlem!

Otevírá zvolna krvavé své zraky,

vředovitý zvedá pomalu svůj břich,

hleďte; kde měl dříve mozek a kde srdce,

zeje živá rána – a v ní hlodá hřích.

Ale přece zvedá k ráně svoje ruce,

těžce oddychuje, plije v naši líc –

necítíte, jak vám kolem tváře vane

hnusně teplý zápach z jeho shnilých plic?

Když však s jeho zrakem, který plove v slzách

od silného vína, náš se střetne hled,

nemůže víc snésti jeho žhavé blesky –

v předtuše chvil příštích zachvěje se bled.

Blesky plné záští, plné jedu, vzteku,

blýskejte jen směle v hněvu zas a zas.

Z vašich svitů žhavých prýští nový život,

jemuž vstříc již svítí divoký váš jas!