Blízkost.

Vím, že jsi zde.

Mně stačí vědět to,

by pouští nebylo mi

město oživené,

by zahradou mi byly

domy zděné

a moje lenoška,

kam o tobě snít chodím

do šera pokoje –

podobna byla lodím,

jež v kraje báječné

nás unášejí z rána.

Mé duši útěcha

je neskonalá dána

tě všude tušit –

ve všem tebe zříti,

v hovoru s tebou

ulicemi jíti,

stisk ruky teplý

cítit ve své dlani,

ramene dotek,

které věrně chrání.

Vím, že jsi zde.

A nepřijdeš-li již –

tak jako já

sám jednou pochopíš,

že nejcennějším

byla pro tě darem

ta vlajka lásky

žití nad stožárem.