Bohatý Pastýř.

Ach! kdyby mne milovala

Kloe, cožbych se blažil!

Dvadcet ovec, však y z mála,

Třidcet bych vynaložil.

Třidcet pravím? – ba sto bych dal,

A snad všecky ovce mý;

Což kdybych se jí samé ptal,

Ale vždy stojím němý.

Tam u prostřed za potokem,

Mezy mýma lukama,

Kdež kráčela mírným krokem,

Pozdvihla se duše má.

Ptám se jí, chceš mne milovat?

Ona pak se obrátí –

Kdybys byla zustala stát,

Všecko, co mám, dal bych ti.

Jestli bych celé stádo dal,

Dámon stoje pod vrbou,

Za Kloe? – se mne směle ptal

On svou nadmutou hubou.

Celé stádo dám s radostí,

To před každým přisahám,

Role, s celou mohutností,

Neb mám všecko, když ji mám.