Bohu osvoboditeli. (V.)

Ten Bůh, jejž lidstvo posud marně hledá,

jejž mudrc tuší v nesmrtelné hmotě,

kde spí, sny jehož básníků zpěv střeží,

kterému není rouháním víc věda,

jenž mluví v dlátě, štětci, slovu, notě,

ten maják budoucnosti na pobřeží,

jenž vyvolencům hází jiskry světla,

by celá zem v nich zkvětla!

Ne dogmatu Bůh – jen Bůh přesvědčení,

jenž v srdcích jako pevná kotva leží,

ne askese Bůh, snů a zahálení,

však Bůh to práce svaté, vytrvalé,

Bůh svědomí a nadšení a snahy,

jenž zprahlým rtům dá vláhy

a z potu kouzlí blaha růže stálé,

jenž třímá-li v své ruce soudu váhy,

své blesky v svatém hněvu tam jen hází,

kde v masce pokrytství se zloba plazí.