Bohyni slávy.

By Jaroslav Martinec

Tichá rozkoš mládí ztraceného,

luzní snové, kam jste zmizeli?

„Tu je vavřín, těš se, pěvče, z něho!“ –

Ó, jej člověk snadno oželí!

Bohyně, tvůj dar mne neuchrání,

kdy zlá bouře blesky s nebe metá.

Co jest vavřín na krvavé skráni?

Vrať mi nazpět moje mladá leta!

Dej mi vínek z májového kvítí,

jejž mi dívka hravou ručkou vila;

první lásky slza v něm se třpytí!

po jiném má mysl netoužila.

Ujařmených bolné zpomínání,

to je sláva veškerého světa.

Vidíš na rtu trpké pousmání?

vrať mi nazpět moje mladá leta!