Bojím se deště – zůstanu

By Gustav Dörfl

Bojím se deště – zůstanu

radš tady u zdi pod oknem,

i ty tu pobuď, psíčku můj –

v zahrádce její nezmoknem.

Nanejvýš ňáká slzička

padnouti s okna může sem,

slzička z oček blankytu –

a tu my rádi unesem.

Hle, teď se okno otvírá,

v němž o lovci snad ona sní –

připrav se, psíčku, na cestu,

už brzo nám se vyjasní.