Bolest a smutek v sen mne uspává,

Bolest a smutek v sen mne uspává,

na trní lehá hlava bolavá,

do temna bezhvězdného jdou mé sny.

A jedna šeď jsou noci mé i dny

a na mých cestách ticho je a chlad.

A není nikoho, kdo květy klad

by v ruce mé. Je bezhlesný můj žal;

a lidé žádají, by zaplakal

a zavolal, kdo lačen soucitu.

Já nevolám. A stesk můj k blankytu

jak pták, jenž zemské tíže chce být prost,

do výše té si letí pro radost.