BOLEST

Je bolest dávno přeměněna

v cos nadzemského. Smrtí její

se hlásí v paměť drahá jména,

jež sáhla v život nejvroucněji.

A život chvátá v spádu, vzletu,

a do vědomí krve vniká,

že opuštěna kdesi kvetu

bez přítele a kajícníka.

Veliké Srdce, budiž mojím,

ať darem tvým vždy byla rána!

Já se vztyčenou hlavou stojím

na tvrdé zemi vyrovnána.