BOLESTI ČASTO ZASMÁLY SE...

By Antonín Sova

Bolesti často zasmály se:

my tolik těžce bolely,

my poznaly jak srdce chví se

a našimi mře pocely.

A zasmály se, jako duha

své barvy nad luh vhodily.

I vyšla bolest, vyšla druhá

a v lehkém tanci kroužily.

Na šíjích černých perel šňůry

se vzduly rejů od vichřic.

A zpět když klesly, noční můry,

ty rány bolely zas víc.