Bolestné zjevení

Toť bolest, která dřív než zříš ji, mizí.

Dřív, než ji můžeš pohleděti v líc.

Jak žena nemladá, ne cizí,

jež měla ti kdys tolik říc‘.

A nemohla, však myslíc na tě stále

tě provázela snů až do hlubin.

Tak nevidně a nerušíc tě, ale

tak věrně, jako je tvůj pes neb stín.

Je z žalů těch: jak žebračka si sedne

kdes na posledním schodu, kudy jdeš.

Dřív než se vrátíš poznav ji, se zvedne

a zmizí než se naděješ.