Bouře. (II. Píseň plavců o lodním mužíkovi.)

Lodní mužík – ten si vodí

vám co šlakovitý šlak,

jako klíšť se drží v lodi –

(povídá to starý Jak).

V kazajce a pruhovaných

spodkách jako marinák

v plachtách sedá rozfoukaných –

(viděl ho tam starý Jak).

Rád má lidi – plavců děcka

uhýčkává; sklenku však

nad stvoření kochá všecka –

(zrovna jako starý Jak).

A kde skoupý na výčepky

soudek proň, tu cpe si vak,

a prach lodní stírá s trepky –

(na to důkazy má Jak).

Hledá sobě lepší bydlo,

s lodí ale amen pak:

zkáza sedne za kormidlo,

utone – – (kříž dělá Jak).