Bouře. (III. Zpěv hocha v koši na stožáru.)
V košíku vysoko
v hnízdě co pták
vysílám široko
bedlivý zrak.
Otec můj koráb, voda má matka,
plachty mé sestry, stěžeň má chatka,
veselé jsem hoše,
prozpěvuju s koše:
La la la!
V jiný se vykrádá
lodní duch stan,
bouře loď ovládá
ve hvizdu lan.
Pode mnou loď se kolíbá prudce,
za vlasy rvou mne vichřice ruce,
sápou plachtu v poli,
já však ve vrcholi:
La la la!
Pod nohou stožár mi
chví se co děd,
a blesků požár mi
zalívá hled.
Nech stěžeň praská! V mokrém tam hrobě
voda mne matka přitulí k sobě
krystalnými lokty
a vln šeptnou klokty:
La la la!