Bouře mládí.

Hoj, vy bouře, bouře mládí,

což letíte nad mou hlavou!

což sáháte v dráhu moji

rukou žhavou, rukou dravou!

Což ryjete blesků šípy

krvavé mi rány v čelo!

což bodáte v srdce moje,

jak by dokrvácet mělo,

že se chvěje v ňader hloubi

jak to ptáče uplašené,

v mrtvou poušť kdy orkán divý

perutí je lednou vžene.

Ach, to ptáče přece může

pod křídélko hlávku skrýti –

já však musím v přímé čelo

blesky vaše nechat rýti!