BOUŘE.

Už moře svoje massy v pěnách valí,

a v přístavech se boky lodí tříští.

Dno nebe těžké pustou vodu kalí,

a poplavky již v úzkosti své piští.

Sluj odvěká, kde noční prales bují,

svůj jícen otvírá útesy blízkými.

Bohaté koráby, jež do daleka plují,

své břehy zamění s kameny slizskými.

A vody zasyčí a stožáry se zřítí,

až moře rozbitou svou hračku odhodí.

Když všechno utichne, v měsíčním vlnobití

vrak mrtvé kajuty na břehu vylodí.