Bože dobrý! Tvé-li oko vidí,

By František Sušil

Bože dobrý! Tvé-li oko vidí,

Co tvůj národ na té zemi dělá,

Jak se vzpíná duše jeho smělá,

Jak i za Tvou náuku se stydí?

Na nivách co mysli svojí klidí,

Na tom duše jeho vázne celá;

Tvých pravd kázaných i od anděla,

Jak žid manny v poušti, sobě břidí.

Dáš-li s sebou nakládať tak lehce,

Že ten země červ se Tobě rouhá,

A se nectně tajemstvím Tvým řehce?

Již-li vyschla soudů Tvojich strouha,

Že si Pane počínáš tak křehce?

Leč Tvé bytí – dobrota jest pouhá.