BOŽENĚ SKÁLOVÉ

Já sestár, zkušen jsem, a takto dím:

Chceš šťastna být? vždy spokojena s losem svým?

Nuž, – neslibuj si teď přespříliš do života!

Je těžko uposlechnout rady té, já vím.

Jsi mladá, – mladému se vše v tom světě líbí,

a co se líbí mu, on si to – slíbí.

Však přijde život pak, a s ním jde různá slota,

a rozmrzen tu stojí člověk v krátké době,

že slibů nesplnil, ne jiným a ne sobě.

Co dělat! Těžko přec jen za těch mladých dnů

se prostě vzdát všech tužeb, libých snů!

Víš co, Boženko, hraj si tedy, hraj,

klaď přání za přáním do budoucnosti klínu

a myšlenky své zapřeď třeba v ráj,

však při všem vzdechni: „Bože – polovinu!“