BOŽSKÉMU SRDCI! (III)

Liliové božské tělo,

rozepjaté do světa,

jak by touhou po něm mřelo,

jak by zvala náruč ta!

Svítí do tmy kolem tebe,

bludným krokům pochodeň;

tady cesta jistá v nebe,

poutníku, se rozpomeň!

Z ruchu světa, který šílí,

jenž tě chvátí ve svůj vír,

když tvé chabnou mdlé už síly,

tady přístav, tady mír!

Tady duši sladký oddech,

zastav klopýtaje krok;

cítíš, jak tě sladce prodech’

tento otevřený bok?!

Jak bys procit’ ze tmy v ráno,

cíle svého v předtuše;

nad tím bokem krví psáno:

chodče, asyl pro duše!