BRADÁČOV?!

Zas mrtev velký muž, ne, titán!

ta zem být musí obryně;

sám Olymp závistí je zmítán,

neb obry vrhá jediné!

Zas tryzny, tryzny! v plamů záři,

vůz ohnivý, v němž vzlétají,

jak kdysi heroové staří,

výš v znění trub a šalmají.

Proud řečí oslavných hřmí ódy

a metafor proud jediný:

co mohlo být a jaké škody,

že odešli dřív – před činy!

By jméno liché žilo věkům,

se vryje v kámen nebo v kov;

by vzdorovalo času vztekům,

kraj kdes se přezve „Bradáčov“!

Ta země slavných epopejí,

ta reků nesmrtelných jmen!

co tyto názvy jenom chtějí

pro gigantický synů sen?!