Brány a cesty.

Těsná brána jest a úzká cesta,

Do nebeského jež vede města –

Do věčného v ráji života:

Neprojde tou branou zloba, pýcha,

Neostojí na té cestě chtivosť lichá,

Rozkoší a zboží lakota.

Prostranná však brána, široká je

Dráha, ježto dále vždy od ráje

Schvácí ku propasti mrákoty:

Na té cestě rýdí hřích a klamy,

A prostrannou branou vábí mamy

Ve záhubné smrti zámoty.

I jak mnoho lidí sebe šidí –

Ku prostranné bráně klopotá;

A jak málo bratří oko vidí

Kráčejících cestou života!

Vy však, věrní učeníci moji,

Prohlédajíc duší ku pokoji,

Široké se chraňte cesty klamné:

Ale jdouce za mnou, hledíc na mne,

Těsnou usilujte vcházeť branou

V radosť Pána svého svrchovanou!