Bratr ochránce.

Nemám polí, nemám luk ni chaty,

ty's jen zbyl mi, bratříčku můj zlatý,

leč i tebe na vojnu mi vzali;

osiřím tu s bolestmi a žaly.

Z ňader mých však krve nevystřebou,

sednu na koníčka, dám se s tebou,

nechať deštěm, nechať prachu mraky,

a kde usneš, usnu klidně taky!

Přivážeš-li koně v poli k stromu,

přivážu já svého ještě k tomu;

kam pověsíš palaš z levé strany,

tam dám věneček svůj do ochrany.