BRATŘE MŮJ...

Bratře můj, Zoří oslněný,

bratře můj, z jitra ospalý,

viz, hroby otcův otevřeny,

viz, mrtví z hrobu povstali!

Oživly kosti v zemi cizí,

oživly údy mučených,

hle, světců tvých se sněží řízy,

pěvců i mistrů učených.

A všichni vzhůru k Vyšehradu,

kde rodu krb, kde rodu týn –

marno je běsům kouti zradu,

spí-li stráž, nespí předků stín!

Za nimi, bratře čistých rukou,

za nimi, kdo cti rodu dbáš!

Ta oběť nejtrapnější mukou,

již modlám cizím předkládáš!

Za nimi, všecka srdce čistá,

jen čistým přístup k oltáři!

Bůh se jim zjeví v lásce Krista

a cestu pravdy ozáří!

Pak bude souzen, kdo lid svedl

vod jedovatých k studnici –

Člověka vzbudit nedovedl,

vzbudil jen zvíře říjící...