Bratřím.

Bratři milí, bratři moji

v dálné rodné domovině,

zápasíte v horkém boji,

a já – těkám po cizině.

Hory doly obzor kryjí,

tmavé moře mezi námi,

noha bloudí po prérii,

duše má však mezi vámi.

Vzdorná šije hor i dolů,

divoce to moře hučí,

ale zvěsť o vašem bolu

nespne dol – tok nepřehlučí.

Černé hory mezi námi

divoké se moře pění,

v srdce přec se zarývá mi

zvěsť o vašem utrpení.

Bratři v dáli, bratři milí

v zubožené domovině,

zápasíte, v tisíc mílí

já kdes těkám po cizině;

nemyslete hoši ale,

že tu bídním, chořím v duchu,

učím já se létat stále

také jednou v volném vzduchu.

Učím já se vzpínat šiji,

kde se dosud právo vidí,

volná srdce ještě bijí,

kde je dosud – šťastných lidí.

Však kdy byl bych orlem v letu

a vy ptenci za mřížkami,

vrátím přec se z volných světů

živ být nebo umřít s vámi.