BRATRSKÁ.

Píme, bratří, z lásky číše,

Otec na nás hledí s výše,

Všechny stejně miluje;

Ctěme bratra jako sebe,

Na zemi pak zkvete nebe,

Věčné se nám slibuje.

Ať ten bratr z cesty zbloudí,

Přec v něm pramen cnosti proudí,

Na čas jen byv pokalen;

Slunce boží všechněm svítí,

Hvězdy září, kvete kvítí,

Všem se chystá rajský den.

Slabým pozděj’ – silným spíše

Otevrou se světla říše,

Po níž touží lidský duch;

Bratr dobrý obrať zraky

Bratra svého nad oblaky,

Kde je láska, světlo – Bůh.

A to světlo, a ta láska,

Ona země s nebem páska,

Pak obejme všechny nás;

Tam si ruce zas podáme,

Číše lásky vystřídáme,

V onom ráji – věčných krás.