BRATRU V TEMNOTĚ

Bratře, spáchal jsi zločin,

nebo jsi chorý kletbou neznámé viny,

nebo toneš bezradně v moři bídy,

nebo zbaběle pomýšlíš na sebevraždu:

cítím s tebou, neb vím, jak tvrdý je osud,

jak těžké je pochopit jeho tajemnou moudrost;

jak těžké je chápati, někdo že trpí,

zatím co druhý zdánlivou blaženost sklízí.

A přece všichni lidé jsou přese vše bratří,

je nemožné někoho vyloučit z řetězu lidstva,

a zápas mezi dobrem a zlem, jenž na zemi byl, jest a bude,

je jistě předurčen Moudrostí vyšší.

Je jedinou bytostí lidstvo, jež žilo a žije,

jeho původ a rozrod vznik dal dějinám země,

a každý z nás měl v svých předcích neznámých věků

tuláky, krále, proroky, zločince, světce.

Je bolest pouze rubem radosti světské,

a radost se může kdykoli proměnit v bolest;

ti, kteří dočasně vcházejí v prokletí propast,

snad vykoupeni zlou vinou, trestem svých skutků,

vzejdou z ní v potomcích neb v svých bratřích

zas jasní a krásní,

(kdo probadat může zákony vyšší Spravedlnosti?)

a v těchto rozhřešitelích předešlých žití

spojí se v jednotu lásky, práce a krásy