BŘEZEN

Ještě chvilku jen! A moje vděčnost

opět pozdraví tvoje milosrdenství.

Lidé ciframi měří tvou užitečnost,

čím však mně jsi, mé srdce ví.

Země, zítra se zazelenáš!

Země, zítra nám rozkveteš!

Nikdo nepodplatí tě, nekoupí za otčenáš,

ale věrnému synu vším se zveš.

Zpěvem, letem a hnízděním ptáků,

vůní, ztepilostí a barvami bylin svých,

víc než zlatem klasů mně rudostí máků

tisíc radostí učiníš nezasloužených.

Šerou pohádkou vody, luk šťavnatostí,

lesů ševelem, zvěří a pryskyřicemi

osvobodíš mě z bídy, učitelko ctností,

dechem života naplníš plíce mi.

Nedočkavá verunka v sednici hledá kvítí.

Spolu toužíme, březnovou nemocí stůněme.

Lidem nemajíce zač vděčni býti,

celou vděčnost svou, země, vstříc ti neseme.